Vypínat nebo nevypínat dávkování oxidu uhličitého na noc?


 

Jedním z nejčastěji diskutovaných témat na webech i sociálních sítích je otázka vypínání CO2 na noc. Přesněji řečeno na dobu, kdy nejsou zapnutá světla. Akvaristé se přou o tom, zda je lepší nechat CO2 dávkování kontinuálně zapnuté nebo jej na noc vypínat. Jak je to s použitím pH metru? Jaká metoda je vhodnější? Je vhodné v noci naopak vzduchovat? Předtím, než se pustíme do výhod a nevýhod jednotlivých řešení, je vhodné si však zopakovat několik faktů ohledně dávkování oxidu uhličitého do akvária.

 

Je CO2 vůbec potřeba?

Všechny rostliny vyžadují pro svůj růst uhlík. Hlavním zdrojem tohoto prvku pro rostliny je oxid uhličitý. CO2 je pro rostliny natolik důležitý, že některé druhy jej dokáží složitě získávat i z uhličitanů. Méně náročné rostliny si v akváriu vystačí s oxidem uhličitým, který je součástí vzduchu a dostává se do akvarijní vody prostou difuzí. Jejich růst je tímto však limitován. Pro pěstování náročnějších rostlin je již potřeba do akvária CO2 dostat ve zvýšeném množství, nejlépe pomocí tlakové lahve. Zarytí odpůrci „chemie“ často tvrdí, že v přírodě také nikdo nedodává do vody oxid uhličitý. Zde je však potřeba si uvědomit, že akvárium jako uzavřený systém není možné v tomto směru s přírodním biotopem srovnávat. V přírodě jsou díky kontinuálnímu systému výměny látek a energie vytvořeny podmínky pro dodávky oxidu uhličitého pro rostliny z různých zdrojů, především pak z geologického podloží, které v akváriu nikdy nevytvoříme.

Rostliny využívají oxid uhličitý při biochemickém procesu, který nazýváme fotosyntéza. Ta probíhá výhradně za světla a je klíčová pro růst rostlin. Zatímco dodávání oxidu uhličitého do vody způsobuje pokles pH ve vodě (okyselování vody), tak při fotosyntéze je oxid uhličitý spotřebováván a to způsobuje zvyšování pH ve vodě (alkalizování vody). Oxid uhličitý byl dříve mylně považován za zdroj kyslíku, který fotosyntézou také vzniká. CO2 je ale fixován do molekul sacharidů např. Calvinovým cyklem při temnostní fázi fotosyntézy, kdy se využívá energie ze světelné fáze (světla).

Ve videu níže se můžete podívat na to, co je fotosyntéza ještě podrobněji, navíc zjistíte třeba i to, proč vidíme rostliny zeleně. Celé video je velmi dobře graficky zpracované.

 

Vypínat nebo nevypínat?

Z toho pohledu, že je CO2 spotřebováván pouze v průběhu fotosyntézy by se mohlo zdát, že dávkování oxidu uhličitého pouze v době zapnutého osvětlení je jasnou volbou. Existuje však skupina akvaristů, kteří jsou zastánci dodávání oxidu uhličitého nepřetržitě, tedy i v noci. Argumentem této skupiny akvaristů je: 1) vysoké kolísání hodnoty pH mezi dnem a nocí; 2) nerovnoměrné dodávání oxidu uhličitého do akvária, což může způsobit rozvoj řas (především pak řasy štětičkové).

Zkusme si tedy nyní projít všechny pro a proti, proč na noc oxid uhličitý vypínat či nevypínat.

Z hlediska využití rostlinami je na místě zapínat CO2 pouze v dobu, kdy na rostliny svítíme, protože probíhá fotosyntéza, během které je oxidu uhličitý rostlinami přijímán. V noci naopak probíhá u rostliny tzv. respirace (dýchání), kdy je oxid uhličitý do vody rostlinami vylučován a rostliny spotřebovávají kyslík (tedy opačný proces než ve dne). Díky tomu může v noci dojít jednoduše ke stavu, kdy se ryby začnou dusit, a to především v akváriích s vysokou obsádkou ryb, kde nedochází k aktivnímu čeření hladiny (např. vyústěním trubice z filtru). Na množství kyslíku potažmo oxidu uhličitého jsou citlivé některé druhy ryb a pak také samozřejmě prospěšné bakterie. Pro ty je kyslík zcela zásadní, přičemž ve dne zaručuje kyslík ve vodě běžící fotosyntéza, ale v noci je jediným zdrojem kyslíku ve vodě difuze přes vodní hladinu.

dropcheckery

Obr. 1 - Pro kontrolu pH v akváriu můžete používat tzv. dropcheckery. Jejich náplň se průběžně zbarvuje podle toho, jaké pH má voda v akváriu a tím nepřímo ukazuje, jak moc je oxidu uhličitého do akvária dodáváno. Modrá barva indikuje pH nad 8, žlutá znamená pH nižší než 6, zelená indikuje správné pH v akváriu, čili hodnotu blízkou 7 nebo mírně pod sem podle odstínu zelené.

 

Co se týče financí, v případě že na noc CO2 vypínáte, šetříte peníze za plyn v tlakové lahvi.

Argumenty pro to, nechávat oxid uhličitý proudit do akvária i v noci jsou menší variabilita pH a nižší kolísání hodnoty CO2. Podle některých autorů totiž vede kolísání hodnoty oxidu uhličitého k tvorbě řas (především pak té štětičkové). Zde je však nutno si připomenout, že kolísání hladiny CO2 vzhledem k rozvoji řasy je relevantní pouze v době, kdy řasy CO2 přijímají, tedy za světla. V noci ani štětičkové řasy oxid uhličitý nepřijímají, takže vliv na jejich růst je v tuto dobu minimální. Pokud v akváriu zapínáte CO2 např. společně s osvětlením a máte silné osvětlení, může dojít krátkodobě k tomu, že na akvárium silně svítíte, ale je v něm nedostatek CO2, a to do té doby, než jeho koncentrace stoupne na požadovanou úroveň. Tento krátký interval je příležitost pro štětičkovou řasu. Proto mnoho akvaristů zapíná oxid uhličitý např. 2 hodiny před zapnutím osvětlení, aby tento interval, co nejvíce zkrátili nebo eliminovali (pozor ale opět na předávkování).

 ph_co2

 

Obr. 2 - Vliv dodávání oxidu uhličitého na pH vody v akváriu. Červená křivka znázorňuje situaci, kdy je oxid uhličitý dodáván do akvária 24 hodin denně. Výsledkem jsou hodnoty pH oscilující kolem 6,5 – 7 během celého dne. Modrá křivka znázorňuje situaci, kde je oxid uhličitý dodáván pouze v době svícení světly nad akváriem (doba svícení je vyznačena oranžovým pruhem). Pokles hodnot do oblasti pH mezi desátou hodinou dopolední a osmou hodinou večerní je zřetelný. V době bez svícení vystupuje pH v akváriu k hodnotám okolo 7,5 – 7,8. Kolísání hodnot pH během dne je naprosto běžné i v přírodních ekosystémech.

Dobrým řešením se zdá být využití pH metru, který je schopen na základě změny pH vody dodávat s pomocí elektromagnetického ventilu oxid uhličitý do nádrže a tím držet hodnotu CO2 ve stejném rozmezí po celý den (i noc) a zároveň v noci plynem akvárium nepředávkovat. Dávkování CO2 se spíná pouze tehdy, vzrosteli pH nad určitou nastavenou hodnotu. To znamená, že dávkování je přímo závislé na spotřebě nebo naopak produkci CO2, a tak je jeho koncentrace vždy na požadované hodnotě.

 

Rizika CO2

Akvaristé při hnojení oxidem uhličitým myslí na rostliny, a to je správně, je ale třeba myslet i na ryby a rozhodně ne v poslední řadě také na bakterie, které jsou podstatné pro chod akvária. Jak již bylo napsáno výše, pro bakterie je extrémně důležitý kyslík a ten je v noci spotřebováván. Podobně to platí pro ryby nebo krevety. Častým omylem je myšlenka, že O2 a CO2 jsou ve vodě v přímém vztahu, což by znamenalo, že čím více je jednoho tím méně je druhého. Není to pravda. Čili ryba se může udusit ve vodě s dostatkem kyslíku (např. z fotosyntézy) pokud je v ní příliš mnoho CO2. Doporučujeme použít v noci vzduchování pro odstranění přebytečného CO2, které zbylo po hnojení a je navíc produkováno respirací rostlin. Zabráníte tak otravě živočichů odvětráním CO2 a zároveň podpoříte činnost bakterií prokysličením vody.

 

Závěr

Jaký je tedy závěr? Výhody nočního vypínání CO2 jednoznačně převyšují nevýhody a rizika spojená s dodáváním plynu i přes noc. Využití pH metru je více než vhodné, ale dražší a také musíte dát elektrodu do akvária, což nemusí působit zrovna esteticky. Při dávkování CO2 přes den je důležité dobře rozmyslet čas začátku dávkování vzhledem k osvětlení.

Nepřesvědčili jsme Vás? Dobře. Obraťme se tedy na prohlášení člověka, který hnojení oxidem uhličitým v akváriích vymyslel a výzkumem i tohoto problému zasvětil podstatnou část svého života.

Takashi Amano (zakladatel značky ADA): „Oxid uhličitý je potřeba vypínat v momentě, kdy je vypnuté osvětlení akvária, aby nedošlo k tomu, že krevety a ryby budou trpět nedostatkem kyslíku. V době, kdy je světlo zhasnuto, rostliny nefotosyntetizují a provádějí tzv. aerobní respiraci, jejíž výsledkem je snížené množství kyslíku ve vodě. Z tohoto důvodu je důležité vodu, v době kdy se na akvárium nesvítí, okysličovat. Okysličování vody je možné buď například vzduchovacím kamínkem, nebo výstupem z filtru u hladiny nádrže.“ Zdroj textu: http://www.adana.co.jp/en/contents/support/pdf/Lets_Start_with_A/Lets_Start_with_A.pdf

Stále jsme Vás nepřesvědčili? Napište nám svůj názor do diskuze níže.