Vladimír Tomek - rozhovor o IAPLC 2021

Nejúspěnějším Čechem v celosvětové soutěži IAPLC 2021 byl, stejně jako minulý rok, Vladimír Tomek. Letos své snažení korunoval skvělým 77. místem z více než dvou a půl tisíce účastníků nejprestižnější soutěže světa. Jak sami uvidíte, ani takovému zkušenému akvaristovi jako je Vladimír, se nevyhýbají při budování a údržbě akvária problémy. Důležité však je zachovat klidnou mysl, vydržet a bojovat. Nejen o boji je i tento rozhovor...

Vladimíre, letos jste v IAPLC obhajoval úžasné 58. místo z loňska. S jakým očekáváním jste do letošního roku šel? 

Stejně jako pro uplynulý ročník mi opět trvalo delší čas, než jsem si zajistil dostatek materiálu na stavbu, protože v době, kdy se mi v hlavě zrodil nápad udělat akvárium z Dragon wood kořenů, ještě nebyly tak dostupné. Věděl jsem, že když se mi to povede, tak to bude bomba, protože svou strukturou jsou tyto kořeny tak zajímavé, že je to skoro polovina úspěchu. Když jsem asi po týdnu ladění hardscapu měl pocit, že je to ono, tak jsem si říkal – ty brďo, tohle bude dobrý a neskromně jsem si věřil minimálně do top 50. Velmi rychle jsem ale procitnul, když jsem akvárium souběhem několika okolností zakládal až v lednu a pak se 2 měsíce trápil s kořeny. Nakonec zbývalo hrozně málo času na sázení a růst rostlin a po vyfocení akvária novým fotoaparátem, se kterým jsem se teprve seznamoval, jsem to viděl hodně bledě.

Nakonec z toho tedy bylo 77. místo. Jaké byly bezprostřední pocity po vyhlášení? 

Nechci být melodramatický, ale emoce mě v tu chvíli trochu převálcovaly, ale převažoval pocit satisfakce. Vyhlašování jsem sledoval v okruhu nejbližší rodiny u mých rodičů doma a bylo to nádherné. Asi už budeme takhle koukat každý rok, protože mi to nosí štěstí 😊Loni 58. a letos 77. Nevěřil jsem, že v té stovce budu. Byl jsem si vědom chyb, které jsem udělal a na které všechny upozorňuji, ale byl jsem v takovém časovém presu, že jsem neměl moc na výběr. 

Již dříve jste avizoval, že se letos pustíte do akvária s kořeny, což je o něco náročnější kategorie než akvárium založené pouze na rostlinách a kamenech (viz. Vaše akvárium v předchozím ročníku). Měla to být výzva?

Výzva to byla obrovská a na začátku jsem si neuměl ani představit, co mě čeká. Samozřejmě už mám za sebou několik akvárií s kořeny, ale nikdy to nebylo takhle komplikované a nikdy jsem neměl v akváriu klacky v takovém množství. Pár mých „konstruktivních kritiků“, jejichž názory respektuji, mě od toho odrazovalo, že kořeny neumím, tak jako „šutry“ a mám se držet svého kopyta, ale chtěl jsem si to pro sebe vyzkoušet.

Obr. 1 - Očíslování kořenů před vložením do akvária
Vladimír Tomek - hardscape akvária
Obr. 2 - Hotový hardscape před napuštěním
Obr. 3 - Vlhké kořeny měly až pekelný nádech

Hodně mě to vyškolilo, protože velké množství kořenů mělo za výsledek nutnost měnit cca 300 litrů vody každé 2 dny po dobu cca 3 týdnů. Pak jsem měnil už asi jen 1-2x týdně, jak mi to vyšlo. Zároveň jsem před každou výměnou čistil kartáčkem sliz a plísňový povlak z kořenů, ale časem byl i na kamenech, sklech, ve filtraci – no bylo to příšerné a byl jsem v koncích.

Když už jsem si myslel, že začíná všechno stabilizovat, tak jsem nasázel první várku rostlin, která byla po týdnu spálená tekutým uhlíkem, kterým jsem nadopoval kořeny.

Obr. 4 - Akvárium ihned po výměně vody 🙂
Obr. 5 - Voda v akváriu po dvou dnech od výměny vody 🙁

Splnila výzva nakonec očekávání? Jak se Vám s kořeny a vůbec s celým layoutem pracovalo?

Tak určitě jsem se naučil zase něco nového a hlavně jsem posílil svého ducha :)))

Několikrát jsem reálně stál před rozhodnutím, že to celé vykopu a rychle to přestavím přece jenom na ty kameny. Ale bylo mi to líto. Hardscape byl z mého pohledu fakt silný a pokud bych to rozebral, tak už bych se k tomu těžko někdy vracel.

První verze layoutu byla hodně vzdušná/jednoduchá a to i proto, že jsem neměl dost kořenů. Pak se mi ale podařilo nakoupit opravdu velké množství špičkových kousků a celé jsem to předělal. Bylo to zvláštní, ale jak jsem bral klacky do ruky, tak mi to do sebe zapadalo úplně samo a hrubý hardscape jsem měl hotový asi za 2 hodiny. Skoro jsem ani nic neřezal – prostě paráda. A pak už jsem se na to chodil jen dívat něco málo poladil, doplnil detaily atd. Po týdnu bylo hotovo. A mohlo se stěhovat do akvária.

Obr. 6 - Nečistoty z kořenů na hladině
Obr. 7 - Film na hladině z louhovaných kořenů

Kde jste se s layoutem inspiroval?

Hlavní inspirací pro mě byly samotné kořeny. Pak jsem si vzal do ruky posledních asi 10 ročníků ročenek IAPLC. V každé jsem si prošel cca 100 top nádrží a hledal, co ještě v žádném ročníku nebylo. Původně jsem zamýšlel, že postavím něco jako vlny moře – na pravé straně se mi to poměrně povedlo a levá strana je vlastně mizející vlna resp. již zlomená vlna, ale jakmile to zarostlo rostlinami, tak se ten detail trochu ztratil, ale prostě to tak mělo dopadnout.

Jaké rostliny ve Vašem akváriu dominovaly? 

V akváriu jsem měl asi 20 druhů Bucephalander od velkých až po ty micro. Původně jsem chtěl akvárium udělat především na Monte Carlu, neboť mě do jisté míry inspirovalo vítězné akvárium Takayuki Fukady z roku 2015. Ale nebylo to tak precizní, jako v mistrově provedení, tak jsem to potřeboval oživit. A to vše jsem doplnil mými oblíbenými mechy Weeping moss a Pilo moss.

Jakou jste využil pro toto akvárium techniku a jakou jste zvolil strategii hnojení? 

Kromě světel ADA RGB Solar, která mám nad akváriem dvě, jsem vlastně vyměnil skoro všechno. Nově jsem v akváriu použil extra velký filtr Eheim 1200XL s integrovaným topítkem. Automatizoval jsem hnojení dávkovači. Při přetrvávajících problémech s kořeny jsem zapojil Eheim UV lampu a když ani to nepomohlo, tak jsem dostal možnost vyzkoušet unikátní externí kartuši plnou aktivního uhlí a Aqua Pury od Karla Rataje. Samozřejmostí jsou pro mě skimery od Eheimu, které jsem používal 2 a stejně byly pořád ucapné, jak odhnívaly a slizovatěly kořeny. 

Hnojil jsem Allfa Mikroprvky, Makroprkvy, Dusíkem a Draslíkem. Cca měsíc před focením jsem začal lehce přidávat i fosfor, abych si ještě dobarvil červené rostliny. Dávkoval jsem podle návodu. Pouze u "tekutého uhlíku" jsem dával cca o třetinu víc, abych předešel výskytu řas. Ale to teprve po tom, co mi přišlo, že už kořeny žádný uhlík po zmiňovaném předávkování nepouští. Samozřejmě jsem přidával plynný oxid uhličitý.

Obr. 8 - Hygrophila pinnatifida UK
Obr. 9 - Kondice rostlin byla fantastická

Soutěžní akvárium vypadá úchvatně, absolutně bez řas. Předpokládám ale, že řasy se občas objeví i ve Vaši nádrži, jak to řešíte? 

Musím s čistým srdcem říct, že toto akvárium bylo po finálním nasázení rostlin naprosto bez řas. Raději začínám s menšími dávkami hnojiv a nechám i trochu vyčerpat substrát, abych moc neriskoval. Jakmile vidím, že se zastavuje růst rostlin, tak začnu dávkovat podle návodu popř. dám víc, podle množství rostlin. Pokud se mi objeví nějaká řasa, tak nevymýšlím vymyšlené a držím se ověřených postupů. Základem je ale péče o akvárium a jeho údržba.

Už samotná fotografie je nádherná. Kvalitní foto dneska je pro umístění v TOP 100 zásadní, ale spousta akvaristů tento fakt dost opomíjí. Jaký jste použil foťák Vy a kolik fotek jste vyfotil, abyste dosáhl finální fotky?

Každý rok se někomu podaří prorazit do první stovky i s méně kvalitní fotkou, ale je to spíš náhoda. Jak jsem už říkal – mě se fotka letos moc nepovedla, ačkoliv jsem k tomu měl špičkové vybavení Sony A7R III s objektivem Sony FE 24-105 mm f/4 G, tak to mělo velké rezervy a na příští rok to budu muset vychytat. Měl jsem špatně nasvíceno, vodu jsem vyměnil až v den focení, ryby jsem měl v akváriu poměrně krátce a nahnat hejno, kam jsem potřeboval nebylo vůbec snadné. Finální fotku jsem vybíral asi mezi 120 fotografiemi. Musí totiž dohromady klapnout ryby, hezky zčeřená hladina, žádné krevety nebo šneci ve výhledu atd.

Obr. 10 - Výměna vody před finálním focením
Obr. 11 - Finální fotografie akvária pro soutěž IAPLC 2021

Letos soutěž zaznamenala neuvěřitelných 2613 soutěžních akvárií, z toho 23 z České republiky. Není škoda, že v první stovce se neobjevuje více českých zástupců?

Přední pozice opět obsadili tradiční země s převahou Asiatů. Pravidelně jsou velmi dobří Brazilci, Španělé a daří se i Polákům. Z našich jsem věřil Adamu Votavovi, ale bohužel porotu nejspíš jeho práce nezaujala. Ačkoliv jsem jeho akvárium neviděl a nemůžu soudit, protože spousta skvělých nádrží, které bych klidně viděl i v top 50 skončilo překvapivě neuspokojivým výsledkem. O to větší radost mám z Aleše Kloudy, kterému jsem měl tu čest pomáhat a být poradním hlasem. Nakonec jsme se domluvili i na focení a ve finále jsem mu to cvaknul líp než sobě :))) a bylo z toho vlastně druhé nejlepší české umístění v tomto ročníku – 165. místo celkově.

Už máte plány na akvárium do dalšího ročníku? Máte nějaký cíl, kterého byste chtěl dosáhnout? 

Něco už si zkouším a tentokrát to nejspíš bude kombinace obojího – kořeny se silným kamenným základem. Snažím se vymyslet něco unikátního. Akvárium musí být zapamatovatelné a takové které si každý hned spojí s autorem, protože jsou designy, které už byly několikrát recyklované a tudy cesta k úspěchu určitě nevede.

Přejeme hodně štěstí do dalších ročníků a děkujeme za rozhovor.

Já děkuji allfa.cz za podporu a kvalitní hnojiva, která jsem měl šanci vyzkoušet a můžu je jen doporučit.

Pokud se Vám článek líbil a myslíte si, že by mohl pomoci i ostatním akvaristům, dejte níže like a sdílejte článek na Facebooku.